SEO checker zdarma: co umí, co ne a proč záleží, který použijete

SEO checker dělá jednu věc: stáhne stránku, přečte z jejího kódu titulek, popisek, nadpisy, obrázky a hlavičky serveru, a vypíše, co je podle obecných doporučení špatně. Tuhle část zvládne zahraniční i český nástroj úplně stejně. Chybějící popisek je chybějící popisek v každém jazyce.

Rozdíl začíná o kus dál. V okamžiku, kdy má nástroj říct, jestli vás někdo hledá a kde vás vidí, potřebuje vědět, v jaké zemi jste, jakým jazykem mluvíte a který vyhledávač vaši zákazníci používají. A tady zahraniční checkery na českém webu podklouzávají.

Tenhle článek popisuje, kde přesně. A protože chválit vlastní nástroj je levné, druhá půlka je poctivý výčet toho, co nezvládne žádný checker, ani ten český.

Nejde o to, že by zahraniční nástroje byly špatné. Velké sady jako Ahrefs nebo Semrush umí věci, na které tady nikdo nemá. Jde o to, že jsou stavěné na jiný trh a některé věci pro ten náš neřeší vůbec.

1. O Seznamu neví

Zahraniční checker počítá s Googlem a s Bingem. Seznam v jeho světě neexistuje. U webu, kterému chodí znatelná část lidí ze Seznamu, tedy zůstane kus obrázku prázdný. Netýká se to všech oborů stejně, ale u lokálních služeb a u některých e-shopů to poznáte.

Poctivě: tohle není jen problém zahraničních nástrojů. Data o vyhledávání, ze kterých počítá odhad návštěvnosti i kontrola na tomhle webu, jsou taky z Googlu. Co o vás ví Seznam, zjistíte spolehlivě jen v jeho webmaster nástrojích, které jsou zdarma a nastaví se za deset minut.

2. Hledanost českých frází má chudou nebo žádnou

Aby nástroj řekl, jestli je vaše návštěvnost velká nebo malá, musí vědět, kolikrát měsíčně lidé zadají fráze z vašeho oboru. U velkých anglických trhů to zahraniční nástroje vědí do detailu. U českých frází typu „obklady koupelen kladno" bývá odpověď nula nebo nic, i když se ta fráze reálně hledá.

Následek je zrádný: nástroj neřekne „nevím", ale ukáže nulu. Majitel webu z toho vyčte, že o jeho obor nikdo nemá zájem, což je přesně opačný závěr, než jaký měl udělat.

3. S češtinou si neporadí

Část kontrol v anglických nástrojích počítá s tím, že slovo má jeden tvar. Čeština má tvarů sedm a k tomu diakritiku. „Kadeřnictví Kladno", „kadeřnictví v Kladně" a „kadernictvi kladno" jsou pro zákazníka totéž a pro počítadlo klíčových slov tři různé věci.

Výsledkem bývá rada typu „doplňte hlavní klíčové slovo do textu", i když ho tam máte pětkrát, jen skloňované. Nebo naopak varování před přeoptimalizací tam, kde žádná není.

4. Rady míří na jiný ekosystém

Konkrétní rady jsou to nejcennější, co checker dává, a zároveň to, co se nejhůř přenáší přes hranice. Zahraniční nástroj nabídne postup pro platformy, které se tady skoro nepoužívají, a o českých e-shopových systémech mlčí. Majitel Shoptetu se pak dozví, že má „upravit šablonu", což mu k ničemu není, protože ji upravovat nemůže a nemusí: to samé se dá naklikat v nastavení.

5. Lištu se souhlasy si spletou s textem stránky

Tohle vídám u českých webů opakovaně a je to nejnázornější příklad ze všech. Když stránka nemá vyplněný popisek do vyhledávání, Google si dva řádky poskládá sám z první věty, na kterou narazí v kódu. A ta věta je u spousty českých webů „Tento web používá soubory cookies. Kliknutím na Rozumím souhlasíte s jejich používáním."

Ve výsledcích vyhledávání pak stojí tohle místo toho, co nabízíte. Checker, který tenhle vzorec zná, vám to řekne rovnou. Ten, který ho nezná, jen poznamená, že popisek chybí, a vy netušíte, jak zle to vypadá venku.

Tohle je ta část, kterou nástroje schovávají do drobného textu na konci stránky. Radši ji mít nahoře, protože kdo ji nezná, dělá podle checkeru rozhodnutí, která podle něj dělat nejde.

• Nepozná, jestli je text dobrý. Spočítá slova, odstavce a nadpisy. Jestli text odpovídá na otázku, se kterou k vám člověk přišel, a jestli má důvod vám napsat, pozná jen ten, kdo si ho přečte. Tady se strojová kontrola zastaví a nic s tím neuděláme.
• Neprojde celý web najednou. Kontroluje se adresa, kterou zadáte. Web o pěti stech stránkách má pět set různých titulků a checker vidí jeden. Na celý web jsou pavouci, kteří ho projdou stránku po stránce, a to je jiná kategorie nástroje.
• Neměří zpětné odkazy. Odkazy z cizích webů ovlivňují pozice hodně. Ani jedna z těch čtyřiadvaceti kontrol se na ně nedívá. Tvářit se, že to zvládneme mimochodem, by bylo zavádějící, protože data o odkazech jsou samostatná a drahá disciplína.
• Neuvidí, co dokreslí až JavaScript. Stránka se stáhne tak, jak přišla ze serveru, prohlížeč ji nespouští. Když je celý obsah webu dokreslovaný za běhu, checker vidí prázdno. Bývá to samo o sobě nález, protože roboti vyhledávačů to mají podobně.
• Nezměří, jak rychle se web načte vašim lidem. Odezva serveru je jedno spuštění z jednoho místa. Skutečnou zkušenost vašich návštěvníků ukážou terénní data, například v PageSpeed Insights, a to jen u webů s dostatečnou návštěvností.
• Neví, kolik vám zákazník vydělá. Nálezy se řadí podle dopadu na vyhledávání, ne podle dopadu na tržby. Že je oprava popisku na stránce s kontakty důležitější než na blogu, ví jen vy.

Co z toho plyne prakticky: checker je dobrý na start a na kontrolu po zásahu do webu, ne na rozhodnutí, jestli má web smysl. Když chcete vidět, jak vypadá výsledek i s druhou polovinou, pusťte si SEO checker na vlastní adresu, nebo si přečtěte, proč nechodí návštěvnost ani na weby bez jediné technické chyby.