SEO mimo Prahu a Brno: Ostrava, Olomouc, Liberec a Plzeň

Fráze „seo ostrava", „seo olomouc" i „seo optimalizace liberec" mají shodně zhruba 90 hledání měsíčně. Dohromady s Plzní je to víc, než se hledá „seo praha" (140). Trh mimo dvě největší města tedy existuje a není malý.

Co je ale opravdu jiné: ta čtyři města nejsou zaměnitelná. Ostrava je průmyslová aglomerace rozprostřená do několika samostatných měst. Olomouc je univerzitní a nemocniční město o velikosti jedné pražské čtvrti. Liberec je pohraniční a turistické město hodinu od Prahy. Plzeň je čtvrté největší město republiky s vlastní průmyslovou základnou.

Z každého toho popisu plyne něco jiného pro práci na webu. Proto je tenhle článek jeden a ne čtyři: čtyři texty, které by se lišily jen jménem města, Google rozpozná a odfiltruje. Je to přesně ta chyba, kterou tady lokálním firmám rozmlouvám, tak ji nebudu dělat sám.

Ostrava má zhruba 283 tisíc obyvatel a je třetí největší město republiky. Jenže kolem ní leží Havířov, Karviná a Frýdek-Místek, tedy města, která mají vlastní jméno, vlastní centrum a vlastní hrdost. Lidé odtud nehledají „instalatér Ostrava". Hledají „instalatér Havířov".

Praktický důsledek: firma, která na webu píše jen o Ostravě, se nezobrazuje třetině svého trhu. A obráceně, samostatné stránky pro Havířov, Karvinou a Frýdek jsou tady jedno z mála míst v republice, kde dávají smysl, protože jde o skutečně samostatná města s vlastní poptávkou, ne o městské části.

Druhá věc, která je v Ostravě jiná: velká část firem prodává jiným firmám, ne lidem. Průmysl, strojírenství, dodávky do výroby. U dodavatele do výroby je profil v mapách skoro k ničemu a rozhoduje web, protože nákupčí hledá z kanceláře podle názvu součástky, ne podle města. Tam je práce podobná jako v Praze: potřebujete stránku na každý typ dodávky.

Olomouc má zhruba 102 tisíc obyvatel, tedy velikost jedné větší pražské čtvrti. Sídlí tam Univerzita Palackého s několika desítkami tisíc studentů a fakultní nemocnice, která je jedním z největších zaměstnavatelů kraje.

Z toho plynou dvě věci, které jinde neplatí. První je sezónnost podle akademického roku. Poptávka po bydlení, stěhování, opravách kol nebo levném stravování se v Olomouci zvedá v září a v únoru a přes prázdniny padá. Kdo v Olomouci prodává studentům, má připravit stránky v srpnu, ne v říjnu, protože Google potřebuje pár týdnů, než novou stránku začne ukazovat.

Druhá věc je velký podíl zdravotnických a laboratorních firem kolem nemocnice a univerzity. To je obor, kde se dodává po celé republice a město v adrese je vedlejší. Takové firmě je stránka „obor plus Olomouc" k ničemu a peníze patří do stránek na to, co dodává.

Pro běžnou řemeslnou nebo obchodní firmu je Olomouc příjemný trh: dost lidí na to, aby se hledání vyplatilo, a málo firem, které na webu pracují.

Liberec má zhruba 107 tisíc obyvatel a leží blízko německé i polské hranice. Nejdůležitější údaj pro práci na vyhledávání je ale jiný: je hodinu cesty od Prahy.

To znamená, že do libereckého trhu dosáhnou pražské firmy. U služeb, kvůli kterým se dá dojet, tedy u řemesel s větší zakázkou, u fotografů, u dodavatelů na stavbu, soupeříte i s firmami, které v Liberci nesídlí. Jejich weby bývají lepší než místní průměr, protože je psali pro pražskou konkurenci.

Obrana je jednoduchá a v Liberci funguje líp než jinde: zdůraznit, že jste místní. Adresa v patičce, fotky rozpoznatelných míst, zmínka o Jizerských horách nebo o konkrétních čtvrtích. Zákazník, který si vybírá mezi místní firmou a pražskou, si při stejné ceně vybere místní, jen to o vás musí z webu poznat.

Druhá liberecká zvláštnost je silná sezónnost cestovního ruchu. Ubytování, půjčovny, restaurace a služby kolem Ještědu a Jizerských hor mají dva vrcholy v roce. Stránky na zimní sezónu se připravují v září, ne v prosinci.

Plzeň má zhruba 185 tisíc obyvatel a je čtvrté největší město republiky. Má vlastní průmyslovou základnu, univerzitu i hodně malých firem, které nejsou závislé na Praze.

U Plzně mám navíc doložená čísla, která ukazují, o čem se tady vlastně bavíme. Fráze „kadeřnictví plzeň" se hledá zhruba 1 900krát měsíčně, „instalatér plzeň" zhruba 390krát. Pro srovnání: „instalatér praha" se hledá zhruba tisíckrát. Kadeřnictví v Plzni se tedy hledá skoro dvakrát častěji než instalatér v hlavním městě.

To je nejdůležitější věta celého článku a platí i pro zbylá tři města: velikost vašeho trhu určuje obor, ne velikost města. Kdo v Plzni provozuje kadeřnictví, má trh, o kterém se leckteré pražské firmě nezdá. A stránka na frázi „kadeřnictví plzeň" se u něj vyplatí, zatímco u instalatéra v okresním městě ne.

Plzeňská zvláštnost, kterou vídám: hodně firem má web postavený na dodávkách do Německa a čeká zákazníky z Bavorska. Německá verze webu je ale úplně jiná práce než česká a poloviční řešení, tedy pár přeložených stránek na stejné doméně, obvykle nepřinese nic. Než do toho jdete, ověřte si, kolik se ta služba v němčině vůbec hledá.

Rozdíly výš jsou důležité pro rozhodnutí, kam dát hodiny. Základ je ale ve všech čtyřech městech stejný a je zdarma.

• Vyplněný profil firmy na Googlu. Kategorie, otevírací doba, oblast působnosti a vlastní fotky. Ve všech čtyřech městech jsou nad odkazy nejdřív mapy.
• Deset recenzí. Nejlevnější věc s největším dopadem, kterou lokální firma může udělat.
• Samostatná stránka na každou službu. Ne jedna stránka Služby s pěti odstavci. Google nemá co ukázat na konkrétní dotaz, když má jen jednu adresu.
• Titulek, ve kterém stojí obor a město. Nejčastější nález u webů z těchhle měst je titulek, ve kterém je jen jméno firmy. Takovou firmu jménem nikdo nehledá.

Když sídlíte v Brně, je pro vás připravená samostatná stránka SEO Brno. Ceny jsou pro všechna města stejné, protože se pracuje na dálku: konzultace 6 000 Kč, průchod webem od 7 500 Kč, průběžná práce od 12 000 Kč měsíčně. Sídlím v Kladně a dělám to sám.