Duplicitní produkty v e-shopu: varianty, filtry a jak na ně
Jedna mikina v pěti barvách je pět adres s totožným textem. Kategorie se třemi filtry jich vyrobí přes sto. Tady je, proč to vadí a co s tím.
Jarda Pajskr
Napíšete si do Googlu vlastní e-shop a najdete tam jeden produkt třikrát. Jednou s barvou v adrese, jednou bez ní a jednou s otazníkem a divnými parametry na konci. Nikde jste to nezakládali, e-shop si to vyrobil sám.
Tomu se říká duplicitní obsah a u e-shopů nevzniká z lenosti, ale z toho, jak e-shopy fungují. Filtry, varianty, řazení a stránkování jsou pro zákazníka pohodlí. Pro vyhledávač je každá taková kombinace nová adresa s obsahem, který už někde viděl.
Problém není v tom, že by za to Google trestal. Trest v tom hledá málokdo správně. Problém je prostší: když má stejný obsah pět adres, Google si mezi nimi vybere sám a rozdělí mezi ně sílu, kterou by jinak dostala jedna. Často pak ve výsledcích svítí adresa s parametrem, kterou byste tam nikdy nedali.
Varianty: jedna mikina, pět adres
Nejběžnější případ. Prodáváte mikinu v pěti barvách a třech velikostech. E-shop pro každou kombinaci založí vlastní stránku, protože každá má vlastní skladovou zásobu a vlastní kód zboží. Vznikne patnáct adres, které mají totožný popis, totožné fotky a liší se jedním slovem v názvu.
Máte dvě rozumné možnosti a obě fungují:
- Jedna stránka, barva se přepíná na ní. Zákazník klikne na barevný čtvereček, přepne se fotka a cena, adresa zůstane stejná. Pro vyhledávání nejčistší řešení a většina e-shopových systémů to umí.
- Vlastní adresy, ale se zapsanou hlavní adresou. Když varianty vlastní stránky mít musí, třeba kvůli porovnávačům zboží, patří do kódu každé z nich řádek, který říká: hlavní je tahle jedna. Google pak ostatní čtyři nepovažuje za konkurenci, ale za odbočky.
Ta druhá možnost má i výjimku, o které se moc nemluví. Když se na variantu opravdu hledá, dává jí vlastní stránka smysl. „Bílá kuchyňská linka" je jiný dotaz než „kuchyňská linka" a někdo ho hledá. V takovém případě ale ta stránka potřebuje vlastní titulek a vlastní text, ne kopii. Jinak jste jen vyrobili šestou stejnou stránku.
Filtry: tisíce adres z jedné kategorie
Filtry jsou horší, protože rostou násobením. Kategorie bund s filtrem na šest barev, pět velikostí a třemi způsoby řazení vyrobí přes sto adres, a to je malý příklad. Reálný e-shop má filtrů deset a adres desetitisíce. Zboží je přitom pořád stejné, jen jinak seřazené a prosívané.
Jarda Pajskr upozorňuje
Než se rozhodnete mezi těmi dvěma možnostmi, otevřete si zdrojový kód jedné barevné varianty a najděte v něm slovo canonical. Vídám tam adresu té samé varianty, takže stránka ukazuje sama na sebe a nespojuje nic. Má tam stát adresa té jedné stránky, kterou chcete mít v Googlu.
Tři druhy duplicit a co s nimi
Každý druh vzniká odjinud, a proto se řeší jinak. Jedno pravidlo na všechny neexistuje.
| Druh duplicity | Odkud se bere | Co s tím |
|---|---|---|
| Varianty produktu | Barva, velikost, balení. Každá kombinace má vlastní skladovou zásobu, takže i vlastní stránku. | Buď přepínání na jedné stránce, nebo vlastní adresy se zapsanou hlavní adresou. Výjimka: varianta, na kterou se opravdu hledá, si zaslouží vlastní text. |
| Filtrované a seřazené kategorie | Adresy s otazníkem, které vzniknou kliknutím na filtr. Rostou násobením, ne přičítáním. | Zapsat u nich hlavní adresu, tedy kategorii bez filtru. U kombinací, na které se nehledá, je navíc zbytečné pouštět je do vyhledávání vůbec. |
| Stejný produkt ve víc kategoriích | Jedna mikina visí v Novinkách, v Mikinách i ve Výprodeji a e-shop pro každou cestu vyrobí jinou adresu. | Nastavit v systému jednu hlavní cestu ke zboží. Většina e-shopů to umí a bývá to jediné zaškrtávátko v nastavení adres. |
Kontrola na zadané adrese pozná, jestli má určenou hlavní adresu. Sama ale všechny kombinace filtrů neprojde, na to je potřeba nastavení v systému e-shopu.
Z praxe Jardy Pajskra
Hlavní adresu u filtrů řeším vždycky v nastavení e-shopu, nikdy ručně u jednotlivých adres. Filtrované adresy vznikají a mizí podle toho, co je zrovna skladem, takže ruční zápis zastará dřív, než ho dopíšete. Když to šablona neumí, je tohle jediná věta, se kterou má smysl obtěžovat programátora.
Jak si to ověřit a co s tím udělat dnes
Nejrychlejší zkouška zabere minutu. Do Googlu napište site: a hned za to bez mezery adresu svého e-shopu. Uvidíte, kolik stránek z něj Google zná a jaké to jsou. Když se tam opakuje jeden produkt s různými parametry za otazníkem, máte odpověď.
Druhá zkouška: otevřete si kategorii, klikněte na jeden filtr a podívejte se do adresního řádku. Když se adresa změnila a přibyl v ní otazník, vyrábí vám filtry adresy. Tuhle adresu s otazníkem pak zadejte do kontroly a uvidíte, jestli má určenou hlavní adresu, nebo ne.
Co s tím udělá kontrola a co ne
Aby v tom nebyl falešný slib. Nástroj kontroluje jednu zadanou adresu. Na ní pozná, jestli je v kódu zapsaná hlavní adresa stránky, a upozorní, když chybí nebo když ukazuje na cizí doménu, což je vzácná, zato vážná chyba: říkáte tím Googlu, ať místo vás zobrazuje někoho jiného.
Co nedokáže: projít všechny kombinace filtrů a spočítat, kolik adres e-shop vyrábí. Neporovná ani texty dvou stránek mezi sebou, takže vám neřekne „tyhle dva produkty mají stejný popis". To zjistíte tak, že si v Googlu vyhledáte celou větu z popisu v uvozovkách. Kolik stránek z vašeho e-shopu Google skutečně zná, ukáže Google Search Console v přehledu indexovaných stránek.
Doporučuju spustit kontrolu na tři adresy zvlášť: na kategorii bez filtru, na tu samou kategorii s jedním zapnutým filtrem a na jednu variantu produktu. Z toho už poznáte, jestli má e-shop hlavní adresy nastavené plošně, nebo vůbec. Pořadí prací podle velikosti katalogu najdete na stránce SEO optimalizace e-shopu, popisky zboží rozebírám zvlášť v článku SEO popisky produktů v e-shopu.
Časté dotazy
Trestá Google e-shop za duplicitní produkty?
Netrestá, aspoň ne v tom smyslu, jak si lidé myslí. Jen si mezi stejnými stránkami vybere jednu a zbytek odloží stranou. Škoda vzniká tím, že se síla webu rozdrobí mezi několik adres místo jedné.
Musí mít každá barva vlastní stránku?
Nemusí, a většinou je čistší, když nemá. Barva se dá přepínat na jedné stránce. Když vlastní adresy potřebujete, třeba kvůli porovnávačům zboží, zapište u nich, která adresa je hlavní.
Mám filtry před Googlem úplně schovat?
U kombinací, na které nikdo nehledá, to smysl dává. U filtrů, které odpovídají skutečným dotazům, třeba „dámské zimní bundy do minus deseti", je naopak škoda je zavírat. Ty si zaslouží vlastní stránku s vlastním textem.
Co znamená hlavní adresa stránky?
Je to řádek v kódu stránky, kterým webu říkáte, která z několika podobných adres je ta pravá. Odborně se mu říká canonical. Kontrola ho na zadané adrese hledá a hlásí, když chybí.
Kolik adres mi filtry vlastně vyrobí?
Násobí se to, ne sčítá. Šest barev, pět velikostí a tři způsoby řazení dají z jedné kategorie přes sto adres. Přesné číslo pro váš e-shop ukáže Search Console v přehledu indexovaných stránek.
Pozná nástroj, že mám dva produkty se stejným popisem?
Nepozná. Neporovnává texty stránek mezi sebou. Pozná ale, jestli má zadaná adresa určenou hlavní adresu, a to je u duplicit ta podstatná věc.
Vyřeším duplicity přesměrováním?
Jen u stránek, které mají zmizet úplně. U variant a filtrů ne, ty mají zůstat dostupné pro zákazníka. Tam se používá zápis hlavní adresy, ne přesměrování.
Zjistěte, jestli má vaše kategorie určenou hlavní adresu
Zadejte adresu kategorie s filtrem, tedy tu s otazníkem, a za půl minuty víte, jestli v ní hlavní adresa je. Zdarma a bez registrace.
Napsal
Jarda Pajskr
Weby, SEO a správu webových stránek dělám od roku 2004. Sídlím v Kladně a pracuju po celé republice. Pomáhám webům firem, řemeslníků a e-shopům růst v Googlu i v odpovědích umělé inteligence.